Tak jako každý bájný poklad, řadí se i nález zlatého dolu v Arizoně spíše mezi legendy, nežli mezi skutečnost. Ale i tato legenda má svoje kořeny, které nás zavádějí do poloviny 19. století, do doby divokého západu, kterou tak dobře známe ze stříbrného plátna. Pokud vám vyvstane před očima slavný film s Gregory Peckem – „Mackennovo zlato“, pak jste na správné stopě.

Holanďan, nebo Němec?

Klíčovou postavou je německý emigrant Jacob Waltz. Tak jako mnoho ostatních před ním i po něm, šel za svým zlatým snem. Spolu s dalším prospektorem se v Arizoně na území Apačů pokoušel najít zlato a skutečně mu přálo štěstí. Společně narazili na nadmíru bohatou zlatou žílu. Jejich radost však neměla mít dlouhého trvání, byli přepadeni těmi, jimž území patřilo a vyváznout se podařilo jen těžce zraněnému Waltzovi. Umírající zlatokop byl posléze nalezen v poušti. Než vydechl naposledy, stačil ještě svým zachráncům předat zprávu o pohádkově bohatém zlatém dole a na důkaz svého tvrzení, ukázat zlaté valouny schované v torně.

Jacob Waltz byl sice Němec – Deutsch, ale zkomolením tohoto slova posléze vznikl výraz Dutch – Holanďan. A tak zlatý důl skrývající se na území Apačů v blízkosti hory s příznačným jménem Pověra, dostal název Holanďanovo zlato. Tolik říká legenda, ale jak to bylo doopravdy?

Na každém šprochu, je pravdy trochu

Jacob Waltz není vymyšlená postava. Pocházel z Německa a skutečně se přistěhoval kolem r. 1860 do Arizony. Pravdou je také to, že byl zlatokopem a občas mu přálo štěstí do té míry, že si mohl pořídit dům s pozemkem. Nicméně tady se už pravda liší od legendy. Waltz zemřel v posteli na zápal plic, ale před smrtí prý ukázal mapu k tajemnému pokladu své družce. Zda mapa byla pravdivá, nebo se jednalo o podvod, nevíme. Waltzova milenka však začala posléze prodávat mapu po 7 dolarech za kus dalším potencionálním hledačům pokladů.

Kletba zlatého dolu

Hledání zlatého dolu v Arizoně se stalo pro mnohé prospektory osudné. Tragicky skončila v r. 1931 snaha o nalezení bájného dolu také pro Adolpha Rutha. Nejprve byla objevena jeho lebka s dvěma otvory po kulkách a až později jeho další ostatky spolu se záhadným vzkazem, že důl konečně našel. V roce 1940 se našly pozůstatky dalšího zlatokopa Jamese Craveye. Torzo jeho těla bylo opět bez hlavy!

Ještě v letech 2009 a 2011 si vyžádalo Holanďanovo zlato další čtyři lidské oběti z řad amatérských zlatokopů, což možná byl jeden z důvodů k vydání zákazu dalšího průzkumu oblasti.

Zlatý důl stále nevydal své tajemství. Kdo ho střeží? Proč je jeho hledání tak zkázonosné? Odpovědi na tyto otázky možná leží někde v budoucnosti. Dnes už není povoleno další hledání a tak vznikají spekulace o tom, že se vláda snaží najít bájný důl pro sebe.

Related Images: