Kdo je Malajský tygr
O pokladu malajského tygra se v Česku mnoho neví. Kdekdo slyšel o Jantarové komnatě, nacistickém zlatu nebo pokladu Inků. Přitom hodnota zlata a cenností nahromaděných japonským generálem Tomojuki Jamašitou, přezdívaným Malajský tygr, je mnohem vyšší. Jeho příběh začíná v listopadu 1941, kdy byl Jamašita jmenován vrchním velitelem 25. armády císařského japonského vojska. Krátce na to zahájil útok s cílem dobýt Malajsii a Singapur.
Válečná kořist
Jeho vojáci postupovali proti obraně britského impéria tvrdě a důsledně. I když byli ve značné početní nevýhodě, ovládli podstatnou část území během necelých tří měsíců. Se stejnou důsledností a tvrdostí drancovali místní banky, muzea a kláštery. V následujících letech ovládli velkou část jihovýchodní Asie včetně Mandžuska a nahromadili pohádkové bohatství.
Ukrytí pokladu
Jamašitova armáda měla v úmyslu dopravit poklad do Japonska, ale koncem roku 1944 již nebyla doprava japonskými loděmi po moři bezpečná. Stovky tun zlata a dalších cenností skončily podle všeho ukryté na Filipínách, údajně ve více než 170 jeskyních a komplexu podzemních chodbeb. Generál Jamašita byl v roce 1946 Američany popraven za válečné zločiny. Místo, kde je poklad ukrytý, neprozradil.
Nalezení části pokladu
V roce 1970 prý část pokladu našel filipínský hledač Rogelio Roxas. Prezident Ferdinand Marcos jej nechal zavřít a jeho nález, obsahující mj. skoro tunovou sochu Buddhy z velmi ryzího zlata, zkonfiskoval. Spekuluje se, že další části pokladu již byly nalezeny a odvezeny americkými tajnými službami, ale pravděpodobně by se to nepodařilo zcela utajit. Je skoro jisté, že na Filipínách je dodnes ukryto neuvěřitelné bohatství.
Malajský tygr stále žije
Příběh inspiroval řadu literárních děl, filmů a televizních pořadů. Desítky hledačů dodnes pátrají po nahromaděném pokladu. Jamašitovy stopy můžete hledat i v evropských archivech. V letech 1919 až 1929 sloužil jako vojenský atašé ve Švýcarsku a ve Vídni, a v první polovině roku 1941 velel vojenské misi, která jednala mj. s Hitlerem v Německu a Mussolinim v Itálii.
Pingback: Ztracené zlato 2. světové války » Zlatokopove.cz